Plemeno Pyrenejský ovčák

HISTORIE :

O historii pyrenejského ovčáka se ví jen velmi málo. Oficiální země původu je Francie. Až do počátku 20. století bylo toto plemeno v oficiální kynologii prakticky neznámé. Byl používán jako ovčácký pes na farmách a pastvinách v Pyrenejích. Pyrenejský ovčák byl nejpoužívanějším psem ve francouzské armádě za první světové války. Především pro přinášení zpráv, kde byla využita jeho vrozená nedůvěra k cizím lidem. Tato vlastnost je u PO zakotvena dodnes. Tito psi upozorňovali na nebezpečí, vyhledávali raněné,...

Pyrenejský ovčák byl za první světové války téměř vyhuben. Stále patří celosvětově mezi málopočetná plemena, zvláště pak pyrenejský ovčák s krátkou srstí v obličeji ( POK ).

Šlechtění pyrenejského ovčáka probíhalo izolovaně a podle povahových vlastností ( pracovitost, houževnatost, skromnost ), exteriér byl nedůležitý. Díky izolovanému chovu se utvářely samostatné typy, které se podstatně liší podle regionů. Rozdíly v tělesném rámci i osrstění se mohou výrazně odlišovat. Dodnes mají pyrenejští ovčáci několik vzhledových variant. Standart PO je velmi stručný, aby vyhovoval většímu počtu ovčáckých psů, co se však nikdy nemění, je jeho charakter. Původním nejčastějším zbarvením PO bylo harlekýn a šedá ( gris ). 

Původní variantou pyrenejského ovčáka je pyrenejský ovčák s krátkou srstí v obličeji.

Tehdejší standart zůstal prakticky dodnes nezměněn. Existují dvě plemena PO, dva standarty.

VZHLED :

Pyrenejský ovčák je pes, který ač malý a lehký, bystře reaguje na každý popud. Má bdělý, ostražitý a nedůvěřivý výraz.

Hlava je trojúhelníkového tvaru.

I když je POD a POK samostatné plemeno, je povolené vzájemné křížení, tedy křížení dvou plemen.

Varianty obou plemen se od sebe neliší jen délkou srsti, ale i stavbou těla.

POD jsou o něco menší a lehčí, naproti tomu POK jsou vyšší a mohutnější.

POK má delší čumák. U varianty POD srst v obličeji směřuje do očí. 

Srst pyrenejského ovčáka nepotřebuje mimořádnou péči. U varianty POD se mohou tvořit zplstnatělé šnůry ( rustikální vzhled ).

Ve vrhu POD se může objevit i jedinec POK, může za to recesivní znak.  

Barva srsti může být : plavá, světlejší či tmavší, s nebo bez příměsi černých chlupů. Šedá ( štěňata se rodí černá a postupem času světlají ). Barva harlekýn ( modrá s černou, blue merle ) nebo břidlicově šedá. Také žíhaná a černá ( někdy s malými bílými znaky na hrudi nebo na končetinách, částečná strakatost ). Jednobarevným jedincům se dává přednost.

Nestandardní barvy jako plavý harlekýn nebo strakatost pokrývající více než třetinu těla, nejsou připouštěny do chovu !!! 

Ačkoli plavý harlekýn u pyrenejského ovčáka nijak neohrožuje zdraví jedince ( pokud v budoucnu nedojde ke krytí dvou harlekýnů ), představuje problémy spojené s uchovněním, vystavováním a případným prodejem potomků, protože tito jedinci nesplňují standard plemene !!!

POVAHA :

Pyrenejský ovčák je milý, přátelský, hravý, energický, bystrý, učenlivý, vynalézavý, pozorný, někdy ale příliš citlivý a vznětlivý. Jeho energii a vynalézavost je potřeba korigovat. PO má téměř nevyčerpatelnou energii. Baví je jakákoliv práce se svým pánem. Potřebuje hodně pohybu, proto má z jakékoliv práce či aktivity radost.

Pyrenejský ovčák je zcela a bezmezně oddán svému pánovi. Odloučení špatně snáší.

K cizím lidem je nedůvěřivý nebo je ignorují.

Mají citlivou povahu, proto nepromíjejí špatné zacházení.

PO je otužilý, skromný a pracovitý.

Dlouhé procházky zvládá na volno, je ovladatelný, zvěř nehoní.

Socializace se psy a jinými zvířaty mu nedělá problém. Není to konfliktní pes.

POK je klidnější a méně rezervovaný vůči cizím lidem než POD.

PO se vyznačuje dlouhověkostí.

AKTIVITY :

Pyrenejský ovčák má silně vyvinutý ovčácký instinkt. U stád je vnímavý a pracovitý. Práci ovčáka zvládá i bez zdlouhavého výcviku.

Pyrenejští ovčáci jsou úspěšní záchranáři, mají nadání pro většinu psích sportů.

Jeho výborný čich ho předurčuje k práci stopaře, záchranáře a k lavinové práci.

POHYB :

Pyrenejský ovčák je jedinečný, originální, věrný.... Je to osobnost s velkým srdcem.